Základy ke vzniku první veřejné knihovny v Šumperku položil šumperský měšťan, starosta města, poslanec zemského sněmu a známý příznivec vědy a umění Johann Friedrich Schneider v roce 1885, když odkázal svou vlastní bohatou knihovnu a s ní 1.000 zlatých ve prospěch zřízení veřejné městské bibliotéky.

Počátkem 20.století věnovali ve prospěch veřejné knihovny a čítárny v závěti svůj dům na Nové (dnešní Svobodově) ulici č.16 manželé Josef a Anna Spielvogelovi. Představovali si, že knihovna bude vybudována asi jako tehdy slavná knihovna ve Svitavách, zřízená z prostředků bohatého svitavského rodáka, amerického novináře Oswalda Ottendorfera.

Značný význam měly v minulosti knihovny spolkové. V našem městě patřila k nejvýznamnějším knihovna vědeckého spolku Kosmos, který v roce 1865 založili představitelé místní inteligence, lékař dr. Dominik Scholz, lékárník Josef Paul, architekt Zdenek Engelbert, právník dr .Josef Pollak aj. Po 1.světové válce měla jejich knihovna 500 svazků.

1919 – po vydání Zákona o veřejných knihovnách obecních převzalo poměrně záhy péči o německou knihovnu a čítárnu městské zastupitelstvo. Byla vytvořena knihovní rada, vedení převzal kvalifikovaný knihovník, byl stanoven příspěvek na udržování knihovny a na nákup nových knih (asi 70 hal na 1 obyvatele).

První česká veřejná knihovna v Šumperku vznikla rovněž v roce 1919, a to spojením knihoven odboru Národní jednoty, tělocvičné jednoty Sokol a jednoty Čs. obce legionářské, z darů ministerstva školství, různých spolků i jednotlivců. Prvním knihovníkem byl prof. František Bayer a po něm až do roku 1938 prof. Jan Springer. Tento knihovník popsal počátky české veřejné knihovny v článku Ze starého Šumperka.

Prvním sídlem české knihovny byla malá spolková místnost na nádraží, později sídlila v klubovně Besedy na bývalém Eichelbrennerově náměstí , v r.1926 získala knihovna samostatnou, ovšem málo vyhovující tmavou místnost v budově bývalého Dominikánského kláštera.

1945 – po druhé světové válce byla česká veřejná knihovna velmi rychle obnovena. První Češi, zejména vracející se starousedlíci, svědomitě vraceli všechny předválečné výpůjčky, knižními dary přispívali jednotlivci i společenské organizace v akci Dobrovolná národní daň – knihy do pohraničí.

Knihovna zahájila činnost v roce 1946 na Lužickosrbské ulici, prvním poválečným knihovníkem byl odborný učitel Edmund Švec.

Na pomoc dalším vznikajícím obecním knihovnám se rovněž v roce 1946 ustanovila i knihovní rada státní doplňovací knihovny. Ta měla za úkol distribuovat po okrese putovní soubory knih, zakoupené ze státních prostředků.
Ve stejném roce vznikla také okresní studijní knihovna na ul. Sadové (č.p.2), knihovník Svatopluk Cenek v ní soustředil pozoruhodný fond naučné literatury.

1954 – knihovna se stěhuje do místnosti v Zámečku na Gottwaldově třídě (nyní DDM Vila Doris na ul.17.listopadu) a v tomto roce přichází první profesionální knihovník.

Rychle rostoucí počty knih, zvyšující se nároky na odbornou úroveň a na rozsah činnosti si brzy vynutily přijetí dalších profesionálních knihovníků a rozšíření prostor pro knihovnu.

1965 – vznikl systém střediskových knihoven. Střediskové knihovny zajišťovaly rozmanitou metodickou i praktickou pomoc menším neprofesionálním knihovnám ve svém okolí. V okrese Šumperk vzniklo 14 knihovnických středisek (Hanušovice, Javorník, Jeseník, Libina, Loštice, Mikulovice, Ruda nad Moravou, Štíty, Úsov, Velké Losiny, Zábřeh, Žulová, Šumperk). Šumperská knihovna se stala Okresní knihovnou Šumperk. Knihovna plnila současně funkci městské, střediskové i okresní knihovny.

V letech 1968–1969 byla pro potřeby knihovny rekonstruována vila na ul.17.listopadu (tehdy Gottwaldova), ve které knihovna působí do dnešních dnů.
Jestliže se v prvních letech po přestěhování prostory knihovny jevily jako dostatečné, již koncem 70.let začínají narůstat problémy a knihovna se opět potýká s nedostatkem prostor pro svou stále narůstající činnost. Provozu poněkud ulehčilo otevření městských poboček v okrajových částech města.

1975–1991 knihovna Sluníčko na 6.základní devítileté škole pro žáky školy,

1983 – vznikla Okresní knihovna Šumperk, rozpočtová organizace Okresního národního výboru Šumperk. Tato organizace plnila současně funkci městské, střediskové i okresní knihovny.

1984–2020 – knihovna Sever na Temenické ul.

1991–1997 – pobočka na Jesenické ulici pro občany okolního sídliště.

1994 – knihovna kupuje první počítač

1996 – v rámci reorganizace státní správy (vznik samostatného okresu Jeseník) byla z okresní knihovny Šumperk k datu 1.1.1996 delimitována knihovnická střediska Javorník, Jeseník, Mikulovice a Žulová s celkem 25 knihovnami do působnosti Knihovny Vincence Priessnitze Jeseník, kterou zřídil Okresní úřad Jeseník jako knihovnu s okresní působností.

1997 – z rozhodnutí dosavadního zřizovatele – Okresního úřadu Šumperk je zrušena Okresní knihovna Šumperk k datu 31.5.1997. Knihovny a péče o ně předány novým zřizovatelům, kterými se staly obce a města. Okresní centralizovaný systém byl transformován, na základě vzájemné dohody jednotlivých zřizovatelů vznikla knihovnická střediska, pomoc malým neprofesionálním knihovnám zajišťovaly i nadále střediskové knihovny s profesionálními pracovníky, a to s pomocí Okresního úřadu Šumperk. OkÚ přispíval na výkon regionálních funkcí dotacemi zřizovatelům.

1.června 1997 – vzniká Městská knihovna Šumperk jako příspěvková organizace města Šumperka. Knihovna vykonává rovněž za přispění Okresního úřadu Šumperk funkci okresního centra veřejných knihoven.

1998 – knihovna získává díky grantu Ministerstva kultury ČR v programu RISK (rozvoj informační sítě knihoven) první připojení k internetu prostřednictvím telefonní linky a modemu.

1999 – knihovna je připojena pevnou linkou k síti Internet, možnosti Internetu začínají využívat nejen naši čtenáři, ale stále více pracovníci knihovny. Obnovené vydání knihy pověstí Anežky Šulové Obr na Šošole je počátkem spolupráce s regionálním nakladatelstvím Pavel Ševčík – VEDUTA Štíty

2000 – dětské oddělení zahajuje automatizovaný provoz v programu od společnosti KP-SYS

Budova knihovny byla vybavena zvedací plošinou a byl tak umožněn přístup imobilních občanům. Pro nevidomé uživatele je z grantu MK ČR v programu VISK (Veřejné informační služby knihoven) uvedeno do provozu internetové pracoviště a tím byla zahájena intenzívní spolupráce s organizací SONS (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých)

2001 – je přijat zákon 257/2001 O knihovnách a provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. Zákon určuje podmínky pro podporu státu v oblasti knihovnických a informačních služeb a mimo jiné umožňuje i nadále spolupráci a vzájemnou pomoc mezi většími a menšími knihovnami. Služby knihovny byly rozšířeny o půjčování zvukových knih pro nevidomé a slabozraké uživatele.

2002 – Městská knihovna Šumperk je krajskou knihovnou – Vědeckou knihovnou v Olomouci pověřena zajištěním regionálních funkcí na území okresu Šumperk

Ve spolupráci s výtvarníky regionu Anežkou Kovalovou, Věrou Kovářovou a Petrem Válkem byla uspořádána dobročinná dražba originálů jejich ilustrací k regionálním pověstem. Výtěžek byl věnován knihovně v Kralupech nad Vltavou, která byla v tomto roce, stejně jako řada dalších českých knihoven, postižena záplavami.

2003 – Knihovna se připojuje k iniciativě Informačního centra pro neziskový sektor Národní knihovny ČR a navazujeme spolupráci s neziskovými organizacemi v regionu. První společnou akcí je výstava Neziskovky a možnosti jejich podpory.

2004 – K pátému výročí partnerské spolupráce mezi městy je Městská knihovna Šumperk pověřena zřizovatelem uspořádáním výstavy Šumperk včera a dnes. Tato výstava byla prezentována v rámci mezinárodní oslavy v Bad Hersfeldu (SRN).

Pozdrav od nás – originální pohlednice, které byly prodávány ve veřejné sbírce ve prospěch Dětského hospicu v Malejovicích, nakreslily stovky dětí v několika desítkách knihoven okresu Šumperk, účastníci Bambiriády v Šumperku, čtenáři partnerské knihovny v Nyse (Polsko) a přátelé z řad výtvarníků regionu. Na závěr akce byla uspořádána další dobročinná dražba.

Ve spolupráci se SKIP 10 (Svaz knihovníků a informačních pracovníků) byl v šumperském hotelu Sport a v knihovně uspořádán seminář Knihovna ve svém regionu.

2005 – Pokus o zápis do České knihy rekordů v uléhání princezen na hrášek se konal v rámci Noci s Andersenem, věnované výročí 200 let od narození legendárního pohádkáře H. Ch. Andersena.

První ročník festivalu Město čte knihu byl po vzoru partnerského města Bad Hersfeld uspořádán ve spolupráci s kulturními a společenskými organizacemi, městem Šumperkem, základními a středními školami.(mestocteknihu.cz)

V programu VISK byl získán grant na zakoupení protokol u Z39.50. SW pro přebírání záznamů z elektronických katalogů jiných knihoven urychlil a zkvalitnil katalogizaci knihovních fondů.

2006 – Městská rada rozhodla o zahájení prací, směřujících k rozšíření prostor pro knihovnu na základě materiálu Srovnání se standardy Veřejných informačních a knihovnických služeb, který ukazuje na nedostatek prostor šumperské knihovny.

Knihovna Libina ukončila zajišťování regionálních funkcí vůči knihovně Oskava. Obě knihovny se staly knihovnami, obsluhovanými Městskou knihovnou Šumperk.

2007 – S pomocí programu VISK byl zakoupen terminálový server, který umožnil připojování vzdálených uživatelů. Připojení městské pobočky knihovny Sever umožnilo zavedení jednotné legitimace pro čtenáře v Šumperku. V tomtéž roce se k serveru připojují také knihovny v Libině a ve Vikýřovicích.

K 50. výročí sborníku Severní Morava je společně s Vlastivědným muzeem v Šumperku uspořádána soutěž Zapomenutá řemesla ze Severní Moravy a vydán stejnojmenný sborník dětských prací.

Čtenáři dětského oddělení se spolu s knihovnicí Jitkou Sopperovou jsou za dlouhodobou aktivitu pasováni na Rytíře krásného slova v Zrcadlové kapli pražského Klementina.

Ve spolupráci se Sdružením pro obnovu kulturního dědictví údolí Desné knihovna pořádá cyklus akcí, ukončený dobročinnou dražbou ve prospěch obnovení Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Pekařově.

Město Šumperk vypisuje veřejnou zakázku na zpracování studie na rekonstrukci a na rozšíření městské knihovny.

2008 – Po několikaletém jednání byla převedena Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) budova knihovny do majetku zřizovatele – města Šumperka.

RM (Rada města) vybírá ze studií na rekonstrukci a přístavbu budovy na ul. 17. listopadu pro zpracování projektové dokumentace (PD) studii Ing. Arch. Víta Janků. Jelikož se nenašel projektant, který by garantoval finanční limit (90 mil. Kč) na tuto akci, mění RM své usnesení a zadává zpracování PD podle studie Ing. Arch. Petra Doležala.

Byla zahájena spolupráce se souborným katalogem ČR CASLIN. Do katalogu jsou odesílány elektronické záznamy o knihovních fondech šumperské knihovny.

Knihovna získala Cenu města Šumperka v kategorii kultura za organizaci festivalu Město čte knihu.

2009 – V dlouhodobém cyklu „Když bariéry nejsou překážkou“ proběhla v Šumperku první výstava Jakuba Hříbka malujícího ústy z Ústavu sociální péče Paprsek Olšany, která zahájila dlouholetou a velmi úspěšnou spolupráci knihoven v regionu s výtvarníkem i s ústavem Paprsek.

Ve druhém 2. ročníku sedmiletého programovacího období ROP (Regionálního operačního programu), vyhlášeném 9. 9. 2009, byl stanoven limit pro dotaci na stavbu knihovna maximálně 20 mil. Kč, a to pouze pro 5 uchazečů. Za této situace RM rozhodla o dotaci na přístavbu a rekonstrukci budovy na ul. 17. listopadu nežádat.

2010 – Výroční zpráva za rok 2010

Po reorganizaci středních škol se uprazdňuje budova Masarykovy školy a majitel – město Šumperk pro ni hledá nové využití. Jednou ze zvažovaných možností je využití pro knihovnu. V závěru roku město ruší záměr přístavby k budově na ul. 17. listopadu a zahajuje přípravu na rekonstrukci a přestavbu na knihovnu.

Do knihovních fondů je zapsáno 678 svazků z fondu německé knihovny v Domě evropského setkávání (Geschaderův dům) v Šumperku.

Knihovna pořádá Zahradní slavnost pro děti. V programu a společných aktivitách se setkávají hendikepovaní a zdraví účinkující.

Při zahájení výstavy fotografií Luďka Kučery Pohledy na Háj poprvé účinkuje na zahradě knihovny orchestr Old Time Jazzband Loučná nad Desnou.

Na chatě Paprsek v Jeseníkách je při prvním ročníku akce Pradědovy letokruhy uvítána stejnojmenná sbírka básní M. A. Šajnohové.

2011 – Výroční zpráva za rok 2011

Desátého ročníku Noci s Andersenem se účastní další knihovny ze střediska Šumperk: Bludov, Oskava a Postřelmov

V rámci spolupráce s knihovnou v partnerském městě Prievidza byla uspořádána výstava Jeseníky na fotografii Ivo Netopila, doprovozená autorským čtením poezie M. A. Šajnohové.

Úspěšná výstava Vlaky a vláčky na fotografiích Zdeňka Morávka v partnerské knihovně v Nyse byla spojena s výstavou modelového kolejiště, jízdami Sičovy drobné železnice a koncertem orchestru Old Time Jazzband Loučná nad Desnou. Zahájení výstavy se účastnila početná skupina knihovníků a zájemců ze Šumperka, pro které byla uspořádána prohlídka města Nysa.

2012 – Výroční zpráva za rok 2012

Městská knihovna Šumperk obdržela Cenu Olomouckého kraje za podíl na organizaci festivalu Město čte knihu.

V cyklu „Když bariéry nejsou překážkou“ se představilo sdružení Šance Fakultní nemocnice v Olomouci na podporu hematologicky a onkologicky nemocných dětí.

Vítězům 5. ročníku literární a výtvarné soutěže Moje kniha, pořádané ve spolupráci se Svazkovou školou v Rapotíně, předala ceny spisovatelka Petra Braunová.

S podporou programu VISK 9 byla dokončena harmonizace rejstříku autorit z databáze MK Šumperk, které byly sjednoceny s autoritami Národní knihovny ČR.

S podporou programu VISK 3 byla stávající struktura serverů (databázový a terminálový) doplněna o aplikační server.

2013 – Výroční zpráva za rok 2013

V rámci dlouhodobého cyklu setkávání se seniory Stáří není bariéra jsou poprvé uspořádány dnes již tradiční akce: Setkání s nejstaršími čtenáři (březen) a zájezd – S historiky za nepovšimnutými památkami v regionu (červen).

Vznik dlouhodobého cyklu Poezie a hudba.

2014 – Výroční zpráva za rok 2014

Setkání a besedy se spisovatelkou Markétou Pilátovou znamenaly zahájení dlouhodobé a pravidelné spolupráce.

Obec Vikýřovice získává v krajském kole soutěže Vesnice roku diplom za knihovnu, v pražském Klementinu získává knihovna ocenění Ministerstva kultury ČR za druhé místo v soutěži Knihovna roku.

Rekonstrukce budovy společenského střediska Severka byla spojena také s úpravou prostor městské pobočky knihovny Sever.

V nově zvoleném zastupitelstvu města je prezentován současný stav budovy na ul. 17. listopadu. PD rekonstrukce Masarykovy školy a její přestavby na knihovnu již má územní povolení a projektování pokračuje. Knihovna společně se zřizovatelem sleduje přípravu materiálů pro čerpání finančních z prostředků EÚ (IROP) a opakovaně navrhuje doplnění o možnost rekonstrukce či staveb veřejných knihoven.

2015 – Výroční zpráva za rok 2015

Vzhledem k nemožnosti získat dotaci, navrhuje zřizovatel financovat rekonstrukci budovy Masarykovy školy z městského rozpočtu.

V říjnu jsou uspořádány Masarykovy školy před zahájením rekonstrukce na knihovnu.

2016 – Výroční zpráva za rok 2016

Město Šumperk v rozpočtu vyčleňuje finanční prostředky na zahájení přestavby Masarykovy školy.

Do důchodu odešla ředitelka Mgr. Zdeňka Daňková a její funkci převzala Mgr. Kamila Šeligová.

V říjnu je zahájeny práce na rekonstrukci a přestavbě Masarykovy školy.

Na výstavě v partnerské knihovně v Nyse se prezentuje obor Grafický design Střední průmyslové a vyšší odborné školy v Šumperku.

Hostem pravidelného vzdělávacího semináře pro knihovníky a besedy pro veřejnost je socioložka Jiřina Šiklová.

Obec Rapotín získává v krajském kole soutěže Vesnice roku diplom za knihovnu, v pražském Klementinu získává knihovna ocenění Ministerstva kultury ČR a stává se Knihovnou roku 2016.

Knihovna Velké Losiny ukončuje výkon regionálních funkcí vůči knihovnám Loučná n.D., Sobotín a Vernířovice a všechny knihovny se stávají součástí knihovnického střediska Šumperk.