Základy ke vzniku první veřejné knihovny v Šumperku položil šumperský měšťan, starosta města, poslanec zemského sněmu a známý příznivec vědy a umění Johann Friedrich Schneider v roce 1885, když odkázal svou vlastní bohatou knihovnu a s ní 1.000 zlatých ve prospěch zřízení veřejné městské bibliotéky.

Na počátku 20. století věnovali ve prospěch veřejné knihovny a čítárny v závěti svůj dům na Nové (dnešní Svobodově) ulici č. 16 manželé Josef a Anna Spielvogelovi. Představovali si, že knihovna bude vybudována jako tehdy slavná knihovna ve Svitavách, zřízená z prostředků bohatého svitavského rodáka, amerického novináře Oswalda Ottendorfera.

Značný význam měly v minulosti spolkové knihovny. V našem městě patřila k nejvýznamnějším knihovna vědeckého spolku Kosmos, který v roce 1865 založili představitelé místní inteligence: lékař dr. Dominik Scholz, lékárník Josef Paul, architekt Zdenek Engelbert, právník dr. Josef Pollak aj. Po 1. světové válce měla jejich knihovna 500 svazků.

1919
Po vydání Zákona o veřejných knihovnách obecních převzalo poměrně záhy péči o německou knihovnu a čítárnu městské zastupitelstvo. Byla vytvořena knihovní rada, vedení převzal kvalifikovaný knihovník, byl stanoven příspěvek na udržování knihovny a na nákup nových knih (asi 70 hal. na 1 obyvatele).

První česká veřejná knihovna v Šumperku vznikla z darů ministerstva školství, různých spolků i jednotlivců rovněž v roce 1919, a to spojením knihoven odboru Národní jednoty, tělocvičné jednoty Sokol a jednoty Čs. obce legionářské. Prvním knihovníkem byl prof. František Bayer a po něm až do roku 1938 prof. Jan Springer. Tento knihovník popsal počátky české veřejné knihovny v článku Ze starého Šumperka.

Prvním sídlem české knihovny byla malá spolková místnost na nádraží, později sídlila v klubovně Besedy na bývalém Eichelbrennerově náměstí, v r. 1926 získala knihovna samostatnou, ovšem málo vyhovující tmavou místnost v budově bývalého dominikánského kláštera.

1945
Po druhé světové válce byla česká veřejná knihovna velmi rychle obnovena. První Češi, zejména vracející se starousedlíci, svědomitě vraceli všechny předválečné výpůjčky, knižními dary přispívali jednotlivci i společenské organizace v akci Dobrovolná národní daň – knihy do pohraničí.

Knihovna zahájila činnost v roce 1946 na Lužickosrbské ulici; prvním poválečným knihovníkem byl odborný učitel Edmund Švec.

Na pomoc dalším vznikajícím obecním knihovnám se rovněž v roce 1946 ustanovila knihovní rada státní doplňovací knihovny. Ta měla za úkol distribuovat po okrese putovní soubory knih, zakoupené ze státních prostředků.
Ve stejném roce vznikla také okresní studijní knihovna na ulici Sadové (č. p. 2); knihovník Svatopluk Cenek v ní soustředil pozoruhodný fond naučné literatury.

1954
Knihovna se stěhuje do místnosti v Zámečku na tehdejší Gottwaldově třídě (nyní DDM Vila Doris na ulici 17. listopadu) a v tomto roce přichází první profesionální knihovník.

Rychle rostoucí počty knih, zvyšující se nároky na odbornou úroveň a rozsah činnosti si brzy vynutily přijetí dalších profesionálních knihovníků a rozšíření prostor pro knihovnu.

1965
Vznikl systém střediskových knihoven. Střediskové knihovny zajišťovaly rozmanitou metodickou i praktickou pomoc menším neprofesionálním knihovnám ve svém okolí. V okrese Šumperk vzniklo 14 knihovnických středisek (Hanušovice, Javorník, Jeseník, Libina, Loštice, Mohelnice, Mikulovice, Ruda nad Moravou, Štíty, Úsov, Velké Losiny, Zábřeh, Žulová, Šumperk). Šumperská knihovna se stala Okresní knihovnou Šumperk. Knihovna plnila současně funkci městské, střediskové i okresní knihovny.

1968–1969
V letech 1968–1969 byla pro potřeby knihovny rekonstruována vila na ulici 17. listopadu (tehdy Gottwaldova), ve které knihovna působila do roku 2018.
Jestliže se v prvních letech po přestěhování prostory knihovny jevily jako dostatečné, již koncem 70. let začínají narůstat problémy a knihovna se opět potýká s nedostatkem prostor pro svou stále narůstající činnost. Provozu poněkud ulehčilo otevření městských poboček v okrajových částech města.

1975–1991 
Pro žáky 6. ZDŠ Šumperk fungovala v letech 1975–1991 školní knihovna Sluníčko.

1983 
V tomto roce vznikla Okresní knihovna Šumperk, rozpočtová organizace Okresního národního výboru Šumperk. Tato organizace plnila současně funkci městské, střediskové i okresní knihovny.

1984–2020
V letech 1984–2020 byla v provozu knihovna Sever na Temenické ulici.

1991–1997
V roce 1991 byla na Jesenické ulici pro občany okolního sídliště zřízena pobočka.

1994
Knihovna zakoupila první počítač.

1996
V rámci reorganizace státní správy (vznik samostatného okresu Jeseník) byla z okresní knihovny Šumperk k datu 1. 1. 1996 delimitována knihovnická střediska Javorník, Jeseník, Mikulovice a Žulová s celkem 25 knihovnami do působnosti Knihovny Vincence Priessnitze Jeseník, kterou zřídil Okresní úřad Jeseník jako knihovnu s okresní působností.

1997
Z rozhodnutí dosavadního zřizovatele – Okresního úřadu Šumperk – je zrušena Okresní knihovna Šumperk k datu 31. 5. 1997. Knihovny a péče o ně byly předány novým zřizovatelům, kterými se staly obce a města. Okresní centralizovaný systém byl transformován, na základě vzájemné dohody jednotlivých zřizovatelů vznikla knihovnická střediska, pomoc malým neprofesionálním knihovnám zajišťovaly i nadále střediskové knihovny s profesionálními pracovníky, a to s pomocí Okresního úřadu Šumperk, který přispíval zřizovatelům na výkon regionálních funkcí dotacemi.

1. června 1997
Městská knihovna Šumperk vznikla dne 1. června roku 1997 jako příspěvková organizace města Šumperka. Knihovna vykonávala rovněž za přispění Okresního úřadu Šumperk funkci okresního centra veřejných knihoven.

1998
Knihovna získala díky grantu Ministerstva kultury ČR v programu RISK (Rozvoj informační sítě knihoven) první připojení k internetu prostřednictvím telefonní linky a modemu.

1999
Knihovna byla připojena pevnou linkou k síti Internet, možnosti Internetu začali využívat nejen naši čtenáři, ale stále více pracovníci knihovny. Obnovené vydání knihy pověstí Anežky Šulové Obr na Šošole je počátkem spolupráce s regionálním nakladatelstvím Pavel Ševčík – VEDUTA Štíty.

2000
Dětské oddělení zahájilo automatizovaný provoz v programu od společnosti KP-SYS.

Budova knihovny byla vybavena zvedací plošinou a byl tak umožněn přístup imobilním občanům. Pro nevidomé uživatele bylo z grantu MK ČR v programu VISK (Veřejné informační služby knihoven) uvedeno do provozu internetové pracoviště, a tím byla zahájena intenzivní spolupráce s organizací SONS (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých).

2001
V roce 2001 byl přijat zákon 257/2001 O knihovnách a provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. Zákon určil podmínky pro podporu státu v oblasti knihovnických a informačních služeb a mimo jiné umožnil i nadále spolupráci a vzájemnou pomoc mezi většími a menšími knihovnami. Služby knihovny byly rozšířeny o půjčování zvukových knih pro nevidomé a slabozraké uživatele.

2002
Městská knihovna Šumperk je krajskou knihovnou – Vědeckou knihovnou v Olomouci – pověřena zajištěním regionálních funkcí na území okresu Šumperk.

Ve spolupráci s výtvarníky regionu Anežkou Kovalovou, Věrou Kovářovou a Petrem Válkem byla uspořádána dobročinná dražba originálů jejich ilustrací k regionálním pověstem. Výtěžek byl věnován Městské knihovně Kralupy nad Vltavou, která byla v tomto roce, stejně jako řada dalších českých knihoven, postižena záplavami.

2003
Knihovna se připojila k iniciativě Informačního centra pro neziskový sektor Národní knihovny ČR a navázala spolupráci s neziskovými organizacemi v regionu. První společnou akcí byla výstava Neziskovky a možnosti jejich podpory.

2004
K pátému výročí partnerské spolupráce mezi městy byla Městská knihovna Šumperk pověřena zřizovatelem uspořádáním výstavy Šumperk včera a dnes. Tato výstava byla prezentována v rámci mezinárodní oslavy v Bad Hersfeldu (SRN).

Pozdrav od nás (originální pohlednice, které byly prodávány ve veřejné sbírce ve prospěch Dětského hospicu v Malejovicích) nakreslily stovky dětí v několika desítkách knihoven okresu Šumperk, účastníci Bambiriády v Šumperku, čtenáři partnerské knihovny v Nyse (Polsko) a přátelé z řad výtvarníků regionu. Na závěr akce byla uspořádána další dobročinná dražba.

Ve spolupráci se SKIP 10 (Svaz knihovníků a informačních pracovníků) byl v šumperském hotelu Sport a v knihovně uspořádán seminář Knihovna ve svém regionu.

2005
Pokus o zápis do České knihy rekordů v uléhání princezen na hrášek se konal v rámci akce Noc s Andersenem, věnované výročí 200 let od narození legendárního pohádkáře H. Ch. Andersena.

První ročník festivalu Město čte knihu byl po vzoru partnerského města Bad Hersfeld uspořádán ve spolupráci s kulturními a společenskými organizacemi, městem Šumperkem, základními a středními školami. (mestocteknihu.cz)

V programu VISK byl získán grant na zakoupení protokolu Z39.50. Software pro přebírání záznamů z elektronických katalogů jiných knihoven urychlil a zkvalitnil katalogizaci knihovních fondů.

2006
Městská rada rozhodla o zahájení prací, směřujících k rozšíření prostor pro knihovnu na základě materiálu Srovnání se standardy veřejných informačních a knihovnických služeb, který poukázal na nedostatek prostor šumperské knihovny.

Knihovna Libina ukončila zajišťování regionálních funkcí vůči knihovně Oskava. Obě knihovny se staly knihovnami obsluhovanými Městskou knihovnou Šumperk.

2007
S pomocí programu VISK byl zakoupen terminálový server, který umožnil připojování vzdálených uživatelů. Připojení městské pobočky knihovny Sever umožnilo zavedení jednotné legitimace pro čtenáře v Šumperku. V tomtéž roce se k serveru připojily také knihovny v Libině a ve Vikýřovicích.

K 50. výročí sborníku Severní Morava byla ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Šumperku uspořádána soutěž Zapomenutá řemesla ze Severní Moravy a vydán stejnojmenný sborník dětských prací.

Čtenáři dětského oddělení byli společně s knihovnicí Jitkou Sopperovou za dlouhodobou aktivitu pasováni na Rytíře krásného slova v Zrcadlové kapli pražského Klementina.

Ve spolupráci se sdružením Obnova kulturního dědictví údolí Desné uspořádala knihovna cyklus akcí, ukončený dobročinnou dražbou ve prospěch obnovení kaple Nanebevzetí Panny Marie v Pekařově.

Město Šumperk vypsalo veřejnou zakázku na zpracování studie na rekonstrukci a na rozšíření městské knihovny.

2008
Po několikaletém jednání byla převedena Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) budova knihovny do majetku zřizovatele – města Šumperka.

Rada města (RM) vybrala ze studií na rekonstrukci a přístavbu budovy na ulici 17. listopadu pro zpracování projektové dokumentace (PD) studii Ing. Arch. Víta Janků. Jelikož se nenašel projektant, který by garantoval finanční limit 90 milionů Kč na tuto akci, změnila RM své usnesení a zadala zpracování PD podle studie Ing. Arch. Petra Doležala.

V roce 2008 byla také zahájena spolupráce se souborným katalogem ČR CASLIN. Do katalogu jsou odesílány elektronické záznamy o knihovních fondech šumperské knihovny.

Knihovna získala Cenu města Šumperka v kategorii kultura za organizaci festivalu Město čte knihu.

2009
V dlouhodobém cyklu „Když bariéry nejsou překážkou“ proběhla v Šumperku první výstava Jakuba Hříbka malujícího ústy z Ústavu sociální péče Paprsek Olšany, která zahájila dlouholetou a velmi úspěšnou spolupráci knihoven v regionu s výtvarníkem i s ústavem Paprsek.

Ve 2. ročníku sedmiletého programovacího období ROP (Regionálního operačního programu), vyhlášeném 9. 9. 2009, byl stanoven limit pro dotaci na stavbu knihovny maximálně 20 milionů Kč, a to pouze pro pět uchazečů. Za této situace RM rozhodla o dotaci na přístavbu a rekonstrukci budovy na ulici 17. listopadu nežádat.

2010 – Výroční zpráva za rok 2010

Po reorganizaci středních škol se uprázdnila budova Masarykovy školy a majitel – město Šumperk – pro ni začal hledat nové využití. Jednou ze zvažovaných možností byla i možnost využití pro knihovnu. V závěru roku město zrušilo záměr přístavby k budově na ulici 17. listopadu a zahájilo přípravu na rekonstrukci a přestavbu prázdné budovy Masarykovy školy na knihovnu.

Do knihovních fondů bylo zapsáno 678 svazků z fondu německé knihovny v Domě evropského setkávání (Geschaderův dům) v Šumperku.

Knihovna pořádá Zahradní slavnost pro děti. V programu a společných aktivitách se setkávají hendikepovaní i zdraví účinkující.

Při zahájení výstavy fotografií Luďka Kučery Pohledy na Háj poprvé účinkoval na zahradě knihovny orchestr Old Time Jazzband Loučná nad Desnou.

Na chatě Paprsek v Jeseníkách byla při prvním ročníku akce Pradědovy letokruhy uvítána stejnojmenná sbírka básní M. A. Šajnohové.

2011 – Výroční zpráva za rok 2011

Desátého ročníku Noci s Andersenem se zúčastnily další knihovny ze střediska Šumperk: Bludov, Oskava a Postřelmov.

V rámci spolupráce s knihovnou v partnerském městě Prievidza byla uspořádána výstava Ivo Netopila Jeseníky na fotografii, doprovozená autorským čtením poezie M. A. Šajnohové.

Úspěšná výstava Vlaky a vláčky na fotografiích Zdeňka Morávka v partnerské knihovně v Nyse byla spojena s výstavou modelového kolejiště, jízdami Sičovy drobné železnice a koncertem orchestru Old Time Jazzband Loučná nad Desnou. Zahájení výstavy se účastnila početná skupina knihovníků a zájemců ze Šumperka, pro které byla uspořádána prohlídka města Nysa.

2012 – Výroční zpráva za rok 2012

Městská knihovna Šumperk obdržela Cenu Olomouckého kraje za podíl na organizaci festivalu Město čte knihu.

V cyklu „Když bariéry nejsou překážkou“ se představilo sdružení Šance Fakultní nemocnice v Olomouci na podporu hematologicky a onkologicky nemocných dětí.

Vítězům 5. ročníku literární a výtvarné soutěže Moje kniha, pořádané ve spolupráci se Svazkovou školou v Rapotíně, předala ceny spisovatelka Petra Braunová.

S podporou programu VISK 9 byla dokončena harmonizace rejstříku autorit z databáze MK Šumperk, které byly sjednoceny s autoritami Národní knihovny ČR.

S podporou programu VISK 3 byla stávající struktura serverů (databázový a terminálový) doplněna o aplikační server.

2013 – Výroční zpráva za rok 2013

V rámci dlouhodobého cyklu setkávání se seniory Stáří není bariéra byly poprvé uspořádány dnes již tradiční akce: Setkání s nejstaršími čtenáři (březen) a zájezd S historiky za nepovšimnutými památkami v regionu (červen).

Vznikl dlouhodobý cyklus Poezie a hudba.

2014 – Výroční zpráva za rok 2014

Setkání a besedy se spisovatelkou Markétou Pilátovou znamenaly zahájení dlouhodobé a pravidelné spolupráce.

Obec Vikýřovice získala v krajském kole soutěže Vesnice roku diplom za knihovnu, v pražském Klementinu obdržela knihovna ocenění Ministerstva kultury ČR za druhé místo v soutěži Knihovna roku.

Rekonstrukce budovy společenského střediska Severka byla spojena také s úpravou prostor městské pobočky knihovny Sever.

V nově zvoleném zastupitelstvu města je prezentován současný stav budovy na ulici 17. listopadu. PD rekonstrukce Masarykovy školy a její přestavby na knihovnu již dostala územní povolení a projektování dále pokračovalo. Knihovna společně se zřizovatelem sledovala přípravu materiálů pro čerpání financí z prostředků EU (IROP) a opakovaně navrhovala doplnění o možnost rekonstrukce či staveb veřejných knihoven.

2015 – Výroční zpráva za rok 2015

Vzhledem k nemožnosti získat dotaci, navrhl zřizovatel financovat rekonstrukci budovy Masarykovy školy z městského rozpočtu.

Před zahájením rekontrukce budovy Masarykovy školy na knihovnu byly v říjnu uspořádány dny otevřených dveří bývalé školy.

2016 – Výroční zpráva za rok 2016

Město Šumperk v rozpočtu vyčlenilo finanční prostředky na zahájení přestavby Masarykovy školy.

Do důchodu odešla ředitelka Mgr. Zdeňka Daňková a její funkci převzala Mgr. Kamila Šeligová.

V říjnu byly zahájeny stavební práce na rekonstrukci a přestavbě Masarykovy školy.

Na výstavě v partnerské knihovně v Nyse byl prezentován obor Grafický design Střední průmyslové a vyšší odborné školy v Šumperku.

Hostem pravidelného vzdělávacího semináře pro knihovníky a besedy pro veřejnost je socioložka Jiřina Šiklová.

Obec Rapotín získala v krajském kole soutěže Vesnice roku diplom za knihovnu, v pražském Klementinu obdržela knihovna ocenění Ministerstva kultury ČR a stala se Knihovnou roku 2016.

Knihovna Velké Losiny ukončila výkon regionálních funkcí vůči knihovnám Loučná nad Desnou, Sobotín a Vernířovice a všechny knihovny se staly součástí knihovnického střediska Šumperk.