Připravované akce

30. 1. 2020

 

Předprodej vstupenek bude zahájen 13.1.2020 Tel.583 214 588
Čas: 17.00 hod.
Vstupné: 50 Kč
Syn spisovatele Eduarda Petišky. Znám také pod pseudonymy Eduard Martin, Eduard P. Martin nebo Martin P. Edwards. Je majitelem nakladatelství Martin a autorem více než padesáti titulů, jejichž náklady jdou do statisíců výtisků. Patří mezi rotariány (organizace Rotary International), jejich cílem je šířit vysoké etické standardy a podporovat projekty pozitivně rozvíjející společnost.
Vlastní velkou sbírku knih mnoha žánrů. Přednášel mimo jiné na katedře dějin a teorie divadla a na katedře bohemistiky Univerzity Karlovy. Pro rozhlas vytvořil na 600 prací různých žánrů, od reportáží až po rozhlasové hry pro děti.
Po léta vydává pravidelnou řadu Almanachů českých šlechtických rodů (projekt na tuto rodopisnou řadu vypracoval s MUDr. Františkem Lobkowiczem) a Almanachů českých šlechtických a rytířských rodů.

 

4. 2. 2020

Moravská básnická škola Jana Skácela, Oldřicha Mikuláška a dalších básníků

Přednáší: Marie Brožová

Čas: 18.00 hod.

Místo: Malý sál

Vstupné: 30 Kč

Lnu ke lnu jak jsem nikdy nelnul

a kulatý jak tírna lnu

sám do sebe jsem celý velnul

a zpátky se už nevylnu

(Naděje s bukovými křídly)

Vlaštovko nesmíš nás vynechat

Tak jako já se nesmím ptát

a marně marná slova ztrácet

jestli je pro mne dobrá dost

ta zem kde noc tak trpce voní

(Odlévání do ztraceného vosku)

8. 2. 2020

Cyklus hudebně-divadelních setkání pro rodiče s dětmi

SKŘÍTEK JIŘIN a jeho cesty křížem krážem do světa knih a zase ven

Hudebně-dramatické centrum Galimatyáš – Studio MY DVĚ

Termíny: 8.2. 2020 a 29.2.2020

Čas: 9.30

Vstupné 60,- Kč/ za dítě, dospělý doprovod vstup zdarma

 

Skřítek Jiřin ztratil svou vílu Rézinku. Rézinka miluje kouzelné příběhy. Někdy se však zasní natolik, že ji kniha pohltí. A Skřítek Jiřin trne, co zase jeho víla vyvede, kam se poděje a zda se mu vůbec vrátí. Zvlášť, když je zajímavých knížek tolik!

Jednotlivá sobotní setkávání jsou inspirovaná současnou dětskou literaturou. Každé setkání představí jeden příběh, který s dětmi prozkoumáme společně se skřítkem a vílou. Světem knih provedou Lucie Kučerová a Tereza Karlíková. Setkání na sebe nenavazují a lze je navštívit jednotlivě. Program je vhodný pro děti předškolního věku, 1. a 2. tříd.

Další termíny setkávání: 21.3.; 18.4.; 16.5. 2020

11. 2. 2020

Čas: 17.00

Vstup zdarma

Místo: Malý sál

Autorka v knize Prodloužená sonáta života sáhla po netradiční formě. Vytvořila fiktivní svět dalších sedmi let Boženy Němcové až do třetího vydání její Babičky. Vrátila Němcovou do iluzivního prostředí, kde díky neznámému bohatému mecenáši netrpí nedostatkem peněz.

Strnadová svým románem nenapsala nový idylický příběh. V reminiscencích ji vrací k jejímu dětství a mládí, k milostným zážitkům i citovým prohrám, k těžkému životu s Josefem a také vztahu k dětem, které si utvářejí svůj život a jeden po druhém ji opouštějí. V kontextu historických událostí však vznikají nová setkání, rozhovory i dopisy svým dětem a přátelům. Tohle vše už je autorčina fikce. Celým dějem prolíná vlastenectví Němcové, snaha odhalit svůj původ, a nakonec i smíření s těžkým životem.

13. 2. 2020

TVÁŘE KRAJINY – OČI POUTNÍKA

cyklus noeticko-cestopisných přednášek

3. díl: Tvář zarostlá

Čas: 18.00

Místo: Velký sál

Vstupné: 50 Kč

 

Zaroste-li rána v kůži, zmizí bolest; zaroste-li pěšina v krajině, zmizí radost.

Radost tichých kroků mezi trnkami a šípkovými keři.

Radost šustivého listí pod košatými buky.

Pohlazení dlouhovlasých travin, jimiž s vědomím cíle proplouvám odnikud nikam, usilovně hledaje pěšiny, co spojují minulost s budoucností.

Radost proplétání kmenů s kořeny, srůstání s nimi.

Radost srnčího běhu přes prameniště a úžlabiny, mlázím a houštinami, až ke šťavnatému palouku.

 

O tom, jak některé stezky ani po letech nezarostly.

O pěšinách, co vedou do míst stále stejných, ačkoli pokaždé jinou krajinou.

O udržování cestiček, po nichž se plíží lovci, pádí myšlenky, hopkají zajíci, kráčejí poutníci, zbrkle letí oblaka a nezadržitelně plynou roky.

Vrátka do míst, z nichž se člověk nikdy nevrací stejný.

Pěšiny, cestičky a stezky, co má cenu prošlapávat, aby nezmizela radost.

 

Rozjímání nad toulkami po rodných hroudách i širém světě, rozhledy po zvlněné krajině hor i vlastního života, prolínání horizontů vnějších a vnitřních.

Co všechno lze vysypat z batohu po mnoha letech cárání po světě, tedy kromě promočených bot, připáleného ešusu a vítězoslavného zápisu do deníku.

 

Zarostlá tvář proklučí některá z těchto témat:

  • vítání jara na Vysočině,
  • houpavé karpatské hřebínky,
  • sedm dní mezi horami a mnichy v Tibetu,
  • rozvinování krajiny u Malína,
  • poutničení podle kompasu,
  • poustevníkem na Pytláku,
  • nebo další, co zrovna našmátráme v útrobách batohu.

 

 

19. 2. 2020

Přednáší: Mgr. Tomáš Hlavsa

Čas: 18.00 hod.

Místo: Velký sál

Vstupné: 30 Kč

 

V dalším pokračování semináře rozebereme stalinismus jako systém vlády, který se v někdejším Sovětském svazu uplatňoval desítky let. Všimneme si jeho rozmanitých projevů v politice, hospodářství, propagandě a dalších oblastech života. Přiblížíme si různé formy represí uplatňované vůči vlastnímu obyvatelstvu a systém pracovních táborů s mrazivě magickým označením Gulag.

20. 2. 2020

Přednáška

Petr Blažek

Čas: 17.00 hod.

Místo: Velký sál

Vstup zdarma

 

Přednáška se bude zabývat politicky motivovanými případy sebeupálení, které odehrávaly v letech 1966 – 1969 v sovětském bloku. Nejznámějším radikálním protestem tohoto typu bylo sebeupálení Jana Palacha v lednu 1969. Na přednášce bude zároveň připomenuta i oběť Jana Zajíce.

 

PhDr. Petr Blažek, Ph.D. známý český historik. Pracuje v Ústavu pro studium totalitních režimů. Je zástupcem ředitele zájmového spolku Centrum pro dokumentaci totalitních režimů.

Zabývá se československými dějinami, dějinami odboje a opozice proti komunistickému režimu a československo-polskými vztahy. Publikoval řadu historických studií, edic dokumentů a rozhovorů s pamětníky. Působil jako odborný poradce u vzniku řady dokumentárních (např. Proces HNikomu jsem neublížilNeznámí hrdinové, Nízká vysoká hra) a hraných (např. PoutaHořící keř) historických filmů. Je autorem či spoluautorem výstav o králích Šumavy, dějinách K-231Janu Palachovi, případech sebeupálení ve světě, vzniku Charty 77 a procesu s členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) v roce 1979. Je hlavním autorem webových stránek o Palachovi, expozice Národního muzea v Památníku Jana Palacha ve Všetatech a webových stránek o dějinách VONS. Je členem redakční rady časopisu Securitas Imperii. V lednu 2017 byl Senátem Parlamentu České republiky zvolen členem Etické komise České republiky. Petr Blažek je členem správní rady Muzea paměti XX. století, jehož založení schválilo 19. září 2019 Zastupitelstvo hlavního města Prahy.

Novinky

9. 1. - 4. 3. 2020

Zahájení výstavy: 9. 1. 2020

Čas: 17.00 hod.

Místo: Půjčovna pro dospělé

Fotografie Jindřicha Buxbauma zachycují pečovatelky a zdravotní sestřičky Charity Šumperk při jejich každodenní práci v domácnostech uživatelů a pacientů, za kterými často putují i desítky kilometrů. Co domácnost to jiný životní příběh. Všechny  ale spojuje potřeba láskyplné péče a to nejen o tělo, ale i o duši.

Jindřich Buxbaum, ač vzděláním technik, od dětství tíhne k umění a obzvláště k fotografii. Narodil se v roce 1953 ve Šternberku a velkým vzorem mu byl otec, který zažil léta genocidy v terezínském ghettu a v Osvětimi.

Židovství je pro něj dominantním motivem a plně se sám k němu hlásí. Rád se aktivně účastní všedních i svátečních chvil své komunity jak u nás, tak v zahraničí a je jejich přirozenou součástí. Proto smí fotografovat na místech, kam je běžným lidem vstup zapovězen. Tématem většiny Buxbaumových fotografií je tedy život židovské komunity.

Mimořádně Jindřich Buxbaum fotil  pro Charitu Šumperk její pečovatelské a zdravotní služby na Šumpersku, Hanušovicku a Staroměstsku.

7. 1. - 28. 2. 2020

Zahájení výstavy: 7.1.

Čas: 17.00 hod.

Místo: Půjčovna pro mládež

Sledujte malý příběh ve víru velkých dějin!

Na konci roku 1989 byl mráz, který zalézal za nehty. Přesto byly ulice českých a slovenských měst plné lidí, kteří už měli plné zuby komunistické diktatury. Jak tyto společenské kotrmelce a dobu plnou elektrizujícího napětí i prvních svobodných nádechů po mnoha letech vnímá parta desetiletých dětí? Jak revolucí žije jejich malé sídliště na okraji malého okresního města? Kde sehnat trikoloru? Proč se už učitelům neříká „soudruhu“? A kdo je to ten Havelnahrad?

Martin Šinkovský

Od narození ukrutně líný člověk, který sám nechápe, jak se dostal k psaní. Snad mu vyhovuje, že mu do toho lidi moc nekecají. Když přijde řeč na komiksy, stává se z něj urputný zastánce propracovaných scénářů a mnohovrstevnatých příběhů, které by rád napsal, ale naráží na to, že je prostě líný. Na univerzitě v Olomouci se přilepil na kreslíře TICHO762 a dodnes parazituje na jeho schopnostech. Mezi jejich společná díla patří Trikolora, Mlžný ostrov zbarvený do ruda, Městečko Kytice, Chodil obr po zemi nebo Lapálie v Lampálii.

TICHO762

Výtvarník a ilustrátor, který nejradši kreslí velké obrazce, na nichž nesmí chybět opice. Jakmile někde spatříte grafitti s opičákem, je vysoce pravděpodobné, že autorem je TICHO762. Na univerzitě v  Olomouci se k němu přilepil tělnatý fousatý vágus, který se představil jako Martin Šinkovský. Od té doby se jej marně snaží zbavit. Mezi jejich společná díla patří Trikolora, Mlžný ostrov zbarvený do ruda, Městečko Kytice, Chodil obr po zemi nebo Lapálie v Lampálii.