1. 11. - 28. 2. 2022

Knihovna děkuje, že respektujete všechna nařízení.

 

Při vstupu na kulturní akci musí návštěvníci splnit jednu ze dvou podmínek očkování/prodělání nemoci:

 

– doložit certifikát o provedeném očkování

– doložit potvrzení o prodělání onemocnění v posledních 180 dnech

– povinnost nosit respirátor ve všech vnitřních prostorech

27. 1. 2022

Čas: 17.00

Místo: Velký sál

Vstupné: 100 Kč

Společné autorské čtení z románů Otevřený prostor Igora Malijevského (Argo 2019) a Kontinuita parku Petra Šestáka (Host, 2021). Velkoměsto a korporátní open space vs pokus o maloměstský sen. Groteska i autentická sonda do současné společnosti. Hudba: AN-NA (zvukové vrstvy - housle, looper, hlas).

1. 2. 2022

Literární seminář

Dějí se podivné věci: román je tím lepší, čím víc se vzdalujeme od jeho textu.“

Čas: 18.00

Místo: Malý sál

Vstupné: 50 Kč

Ty, Všeodpouštějící, neponechávej nás v nevědomosti, nedovol hledat si pro sebe ospravedlnění ve spojení dobra i zla na zemi. Nechť lidský rod prohlédne. O sobě se neodvažuji slovo pronést. Nestrachuji se přijmout, cokoliv mě nemine…“

3. 2. 2022

Zrádce, hrdina, spisovatel?

 

Místo: Velký sál

Čas: 17.00

Vstupné: 50 Kč

Dosud neznámé milostné dopisy interbrigadisty a odbojáře Jaroslava Klecana byly před dvěma lety objeveny ve španělské Valencii. Svědčí o osudovém osobním příběhu, který se odehrál mezi pisatelem a jeho španělskou přítelkyní. Její rodina je uchovává dodnes jako vzpomínku na zásadní vztah své matky. Novinář Julius Fučík ovšem zpodobnil Klecana ve své Reportáži, psané na oprátce velmi negativně, a na skoro půlstoletí jej ocejchoval jako zrádce protinacistického odboje. Spisovatel Marek Toman vypráví, s použitím svých knih Oko žraloka (2018, román) a Zrádce, hrdina, spisovatel? (2021, edice Klecanových dopisů, spoluautor historik David Majtenyi), že ten příběh se mohl odehrát jinak. Přitom líčí vzrušující pátrání po osudech jednoho zamlčovaného odbojáře. Neznámé archivní snímky a materiály, autorské čtení a diskuse.

 

5. 2. 2022

Čas: 10.00

Místo: Velký sál

Vstupné: 70 Kč

Rodiče pro něj chtěli to nejlepší, ale on pořád, že jenom na moře… Hoch z dobré rodiny se ocitá v zajetí pirátského kapitána. Musí splnit podivné úkoly a spolehnout se může jen na podezřelého kamaráda a na vlastní důvtip. Svěží humorný příběh dokazuje, že vzdělání a dobrodružství může patřit k sobě. Příběh z Karibiku počátku osmnáctého století je určený pro chlapce a dívky od devíti let věku, menší děti zabavíme také.

Hraje Divadlo Čučka, soubor vystupující v knihovnách, na festivalech, ve školách a na knižních akcích. Představení je založeno na stejnojmenné knize Marka Tomana vydané nakladatelstvím Baobab. Hrají Marek Toman a knihovnice Edita Vaníčková Makosová.

15. 2. 2022

Městská knihovna TGM ve spolupráci s Charitou Šumperk

Čas: 17.00

Místo: Velký sál

Vstupné: 50 Kč

Lékaři Ondřej a Kateřina se při své práci často dotýkají nedotknutelného. Průkopníci české nemocniční paliativní péče otevírají v celovečerním dokumentu témata, která z našich životů v podstatě zmizela. V prostředí robotické medicíny a zbožštělých bílých plášťů, orientujících se na nemoc jako takovou, se do středu jejich pozornosti vrací člověk. V intimních rozhovorech lékaři se svými pacienty hledají odpovědi na otázku, na niž se v nemocnicích, kde život končí pro 60-70 % české společnosti, bohužel zapomíná: „Jak žít dobrý život s nemocí?“ Režisérka Adéla Komrzý v průběhu tří let dokumentovala Oddělení paliativní péče ve VFN na Karlově náměstí v Praze. To vzniklo jako pilotní projekt, jenž má sloužit jako modelový příklad ostatním nemocnicím. Tým odborníků pomáhá pacientům nalézt řešení a učinit rozhodnutí, které pro ně v době nekonečných možností umělého prodlužování života může být dobré. Protože život neznamená jen to, že srdce bije a plíce dýchají…

Po filmu bude následovat moderovaná beseda s jedním z hlavních protagonistů filmu MUDr. Ondřejem Kopeckým a členy místního multidisciplinárního paliativního týmu Hospicové péče Caritas, distančního pracoviště Šumperk. Večerem nás provede člen paliativniho týmu Fakultní nemocnice Olomouc Slávek Vurst.

 

16. 2. 2022

Seminář Moderní dějiny

 

Čas: 18.00

Místo: Velký sál

Vstupné: 50 Kč

Únorové pokračování cyklu přednášek z moderních dějin pro veřejnost přiblíží historii evropské integrace. Stručně a jasně si popíšeme vývoj myšlenky na užší spolupráci evropských zemí, postupné vytváření evropského projektu a jednotlivých organizací, rozšiřování evropských společenství a nakonec vznik EU jako výsledek dlouhého integračního procesu. To vše na pozadí mezinárodně-politických souvislostí. Ideální příležitost poskládat si vaše střípky "evropských" znalostí do přehledného systému!

 

17. 2. 2022

Městská knihovna TGM ve spolupráci s Charitou Šumperk

Debata s autorkou knihy o pečovatelích, seniorech, stárnutí a odcházení

Čas: 17.00

Místo: Velký sál

Vstupné: 50 Kč

 

Rozhovory s lidmi, kteří pečují o staré a umírající v domovech seniorů, hospicech a nemocnicích. Pečovatelé, zdravotníci, ošetřovatelé, kteří vnímají svou profesi jako dar a lidskost a empatii jako její podstatu. Kniha o obyčejných zázracích a hlubokých poznáních z každodenního kontaktu s pacienty a klienty.



22. 2. 2022

Městská knihovna ve spolupráci se SONS Šumperk

 

Místo: Velký sál

Čas: 17.00

Vstupné: 50 Kč

Olga Kaštická nám povypráví o tom, jak v Českém rozhlase vznikají četby na pokračování. V současné době právě natáčí knihu Kamily Hladké – Sestry. Autorizované rozhovory se čtyřmi generacemi řeholních sester sledují každodenní život těchto žen v dobách komunistického Československa i v současnosti a přinášejí autentický vhled do jejich tichých, avšak výjimečných osudů.

10. 3. 2022

Dernisáž výstavy 10.3. 2022

Čas: 16.00

Místo: půjčovna pro děti a mládež

Ilustrátor Vladimír Rimbala je původem ze Slovenska, ale přes 20 let žije v České republice, mimo osmiletou přestávku, kdy bydlel na severu Norska. Právě výdělky ze severu mu poskytly dostatek možností na cestovaní po různých koutech světa, kde nasbíral hodně zkušeností a materiálů ke své tvorbě. Zájem o přírodu, historii, umění a absence uměleckého vzdělaní daly vzniknout osobitému stylu perokresby, což se ukázalo vhodné pro ilustrovaní knih.

Do současné doby ilustroval 18 knih a něco přes 20 článků v různých periodikách. Svoje práce vystavoval na Slovensku, v Norsku, Švédsku a několikrát v Čechách. Momentálně žije a pracuje jako umělec na volné noze ve vesnici Jedlí u Zábřehu na Moravě.

11. 3. 2022

ZRUŠENO - HLEDÁME NOVÝ TERMÍN

Čas: 18.00

Místo: Velký sál

Vstupné: 50 Kč

"Pozoruhodný Kauerův počin nazvaný Heron, zhudebňuje básně, ale i proslovy či pouhopouhé průpovídky Ivan Martina Jirouse. Moje hudební záznamy nemají být poklonou a slepým obdivem, dodává autor v dovětku nahrávky. Jirous je zde prezentován jako člověk z masa a kostí, v němž se ustavičně pere démon s andělem."

Z recenze Libora Staňka (Full Moon 09/2020)

Aleš Kauer, výtvarník, básník, performer, zakladatel bibliofilského nakladatelství Adolescent, několika avantgardních hudebních projektů, organizátor kulturních akcí a literárně-hudebního festivalu Kvílení. Graficky a výtvarně doprovodil mnoho knih a časopisů. Básně a texty publikoval například v A2, Hostu, Tvaru, Welesu, Glosolalii, Prostoru, Artiklu... Občasnými hudebními recenzemi přispívá na portál Deník Referendum. Jeho básně byly přeloženy do angličtiny (Natálie Nera), španělštiny (Emilio Paz), polštiny (Jaroslaw Pastuszak), ukrajinštiny (Krystyna Kuznietsová), slovinštiny (Taťjana Jamnik), maďarštiny (Csehy Zoltán) a publikovány v zahraničních literárních časopisech a antologiích. Výbor z jeho juvenilních básní vydalo nakladatelství Kniha Zlín v roce 2011. Poslední básnické sbírky vyšly v nakladatelství Adolescent: VNĚ/MNĚ (2014) a HappyEND (2020). Na Bandcampu jsou ke slyšení cykly zhudebněných básní "Heron" (Ivan Martin Jirous), ERTH (Olina Stehlíková) a Imaginists (Sergej Jesenin).

22. 3. 2022

Čas: 17.00

Místo: Velký sál

Vstupné na besedu: 50 Kč

Beseda Iránský seznam navazuje na výstavu fotografií, která byla v knihovně v březnu 2021. Je kompilací témat, které fotografku zaujali při opakovaných návštěvách této krajiny. Jako příklad uvádí možnost uzavírat svazek manželský na dobu určitou, nebo zákaz projevování náklonnosti na veřejnosti. Zaujala ji také paraelní umělecká undergroundová scéna v Teheráně. Irán jako kolíbka prerské civilizace ji překvapil svou láskou a respektem k starým tradicím. Irán je známý jako konzervativní muslimská krajina. O to víc zaujme koexistencí starých perských zvyků, jako je například oslava Nového Roku „Novruz“ na jaře. Nebo přítomnost jednoho z nestarších sportů naší planety: zourkhane, kde iránští muži nejen trénují svou fyzickou zdatnost, ale zpívají při tom také staré perské básně a legendy chrabrých bojovníků. Iránci milují své básníky a celé statě dokáží recitovat  nazpaměť. Umíte si představit, že bychom my chodili na Hroby Hviezdoslava nebo Sládkoviče a přednášeli například verše z Maríny, nejdelší milostné básně na světě?

Katarína Líšková – vítězka Slovak Press Photo v kategorii Umění a kultura za rok 2018, finalistka Slovak Press Photo v kategorii sport za rok 2018, 3. místo Slovak Press Photo v kategorii Každodenní život za rok 2017. Vítězka Grantu města Bratislavy za rok 2019 pod patronací nadace Slovak Press Photo. Finalistka Slovak Press Photo v kategorii Každodenní život za rok 2019.

6. 1. - 2. 3. 2022

Vernisáž: 6.1.       Čas: 17.00

Místo: půjčovna pro dospělé a malý sál

Jiří Hauschka, rodák ze Šumperka, nikdy nestudoval žádnou uměleckou školu. Přesto má za sebou výstavy nejen v Česku, ale i v zahraničí, jeden z jeho obrazů je součástí sbírek v pražské Národní galerii a dokonce o něm píše v knize World of Art: Movements in Art since 1945, vydané loni v Londýně, věhlasný britský kunsthistorik Edward Lucie-Smith. Uměleckou cestu Jiřího Hauschky, který se hlásí k uměleckému směru nazvanému stuckismus, nově mapuje rozsáhlá monografie, jež vyšla letos na podzim v nakladatelství Kant. S jeho tvorbou se v lednu bude moci poprvé seznámit i šumperská veřejnost.

Knihovna upozorňuje, že na svých pořádaných akcích pořizuje fotografie a videozáznamy. Pořízené materiály mohou být následně využity na webových stránkách, sociálních sítích a propagačních materiálech knihovny. Fotografie mohou být dále poskytnuty médiím v rámci zasílání tiskových zpráv.